Povím Vám jeden příběh. Příběh, který se stal.

Jako fanouškovi stránky Mise nový domov na FB se mi dne 10.7.2019 objevila výzva:

Máme prosbu, potřebovali bychom něco vyšetřit, zjistit, ověřit, prostě s něčím pomoci na severní Moravě. Máme tu nějaké pomocníky? Pokud ano, můžete se nám ozvat do zprávy včetně telefonního čísla?
Děkujeme moc.

Ani na minutu jsem neváhala a do zprávy napsala své telefonní číslo. Vůbec jsem netušila, co se požaduje, oč se jedná. Odpoledne mi z Mise volal milý pán a řekl: „Jedná se o vyklízení domu a bourací práce v Ostravě v sobotu 13.7. Pokud můžete kohokoli vzít, budeme rádi.“

13.7. ?? Miluji třináctku!

Koho vzít? Svou výzvu jsem napsala na FB a ozvalo se několik známých, ale ve většině případů jim datum nevyhovoval – začátek dovolených.

Jela se mnou má úžasňáková kamarádka Hanka a z druhé strany Ostravy z Českého Těšína přijela další má čupr kamarádka Marcelka – obchodní zástupkyně za Santé (zdravotní obuv). Vzala sebou svou dceru a další kamarádku. Bylo nás 5 🙂

Na otázku mého drahého táty: „Proč to děláš? Máš toho málo?“ …. v té době jsem prováděla u sebe doma bourací práce, rekonstrukci. Jen jsem řekla: „Tati, to je výzva!“ … a taková se třeba už nikdy nemusí opakovat. Prostě pomáhat.

A kam vlastně jedeme?

Rodina, pro kterou se Mise rozhodla, musela být překvapena. V pátek pozdě večer se dovídám adresu, kde se sejdeme se zástupcem Mise. Sobota odpoledne vyjíždíme. Nevíme, co nás čeká. S Hankou máme skvělou náladu a na daném místě se potkáváme s naší druhou partou z Českého Těšína.

Lidiček začíná přibývat. Parkoviště se plní spoustou nadšenců, kteří se rozhodli svůj čas věnovat rodině, kterou vlastně neznáme.

Ale co to?! Z jednoho auta vychází paní, kterou jsme už někde viděli. 🙂 Ale odkud? Nojooo! Je to paní Šárka, hrdinka prvního dílu minulé řady Mise nový domov. Přijela se svými dětmi pomáhat. To mrazí. To se vám jen tak zastaví dech a držíte slzy dojetí. Příběh paní Šárky najdeme zde.

Čekání na parkovišti se prodlužuje. Dostáváme instrukce a omluvu, že před naším příjezdem prošla Ostravou velká bouře a všichni teď dotáčejí určité záběry. ‚Záběry? Tam jsou kamery?‘ V hlavě pořád prázdno. Čekáme, vymýšlíme verze, co nás může potkat … ale to, co nás následně potká, nás vůbec nenapadlo.

Přichází paní asistentka. Po pozdravu velké poděkování, že jsme přijeli a sdělí nám ve zkratce, kudy půjdeme a že si nás v další ulici převezme Terka. Cože, Terka????? My se uvidíme s Terezkou Pergnerovou???? Pocity začínají nabírat na obrátkách. Je nás kolem čtyřiceti a jdeme boční ulicí s paní asistentkou. Pak nás zastaví. Chvíli čekáme. S kamarádkou jsme „v první linii“ 🙂 a už vidíme … svižným krokem a s velkým úsměvěm k nám přichází usměvavá a temperamentní Terezka Pergnerová. Z dálky nás vítá a ani nedořekne větu … protože vedle mě stojí paní Šárka, kterou zahlédne a rozeběhne se k ní …. Paní Šárka se svými dětmi velmi Terezku překvapila.

Po uvítání nás Terka vede do další ulice, kde nás čeká Pepíno s asi deseti nabouchanými chlapi. Z dálky se na povel Terky zdravíme. V hlavě mi to šrotuje … kde jsem, co se děje? Zastavíme se u branky jednoho domu a …. a Terezka říká: „Tak, a proč tady vlastně jsme. Partner zabil partnerku …….“

Všem se zatají dech. Stojím blízko Terezky a mám husinu po celém těle.

Až tady jsem si uvědomila, že jsem se dostala přímo do děje Mise. Kamery, zvukaři, režisér.

Dostáváme instrukce, co máme udělat a začíná se makat. Neskutečný zážitek.

Smutek, prázdno, velká snaha ulehčit osud těm, pro které tam jsme.

Ještě dnes je neznám, nevím, jak vypadají. Vše uvidím až ve středu 30.10.2019 na TV Nova ve 20:20 hodin.

Až po vysílání pořadu se dozvím, jak šikovní „Misáci“ dům změnili. Těším se!

Po vyklizení domu nám Terezka i Pepíno věnovali svou chvíli drahocenného času a udělali si s námi foto. Nám to nedalo a domluvili jsme si s týmem další schůzku. Asi o týden později s námi jedou i naše děti. Nejen pro Terezku je tato návštěva velkým povzbuzením. Předáváme dárky a odjíždíme. Odjíždíme naplněni, že jsme mohli být aspoň trochu nápomocni. Je to pouhá malá kapka pomoci v tak velké bolesti, kterou si rodina prožila.

Celé rodině hodně síly v tak těžké chvíli. Dětem co nejméně smutku; hodně sluníčka na jejich těžké cestě životem.